Keď prišla vojna, všetci sa báli chodiť na Francescovu zmrzlinu. On strach nemal

„Kdo zachrání jeden lidský život, jako by zachránil celý svět.“ (Mišna, traktát Sanhedrin 4, 5)

V roce 2019 vyšla v českém překladu publikace Tamar Meirové Francesco Tirelli a jeho zmrzlinářství (v hebrejském originálu Chanut ha-glida šel Francesco Tirelli). Kniha vznikla na základě skutečného životního příběhu Francesca Tirelliho, jenž během druhé světové války ukrýval ve svém zmrzlinářství v Maďarsku Židy. Publikace tedy propojuje životopis a literaturu faktu. Jejím cílem je informovat mladé čtenáře o fenoménu holokaustu a seznámit je s tématy, která jsou s ním spojená (předsudky, diskriminace nebo rasismus). Příznačné pro tuto oblast literatury je její zaměření zejména na oběti, nikoliv na pachatele, a to z důvodu prezentace těchto událostí adekvátně dětským čtenářům (srov. Johnson, 2022; Tomczok, 2020; nebo Levin a Baratz, 2021).

Šoa dětem

Jsem přesvědčen, že příběh zcela naplňuje současné standardy literatury s tematikou šoa (holokaustu) určené dětem. Hlavní představitel, referenční hrdina, je implicitním čtenářům věkově blízký; v publikaci je kladen důraz na potěšení spjaté s konzumací zmrzliny. V tomto poměrně přitažlivém prostoru je vyprávěn příběh chlapce, kterého láska jeho dědy, původem Itala, k zmrzlině motivovala otevřít si vlastní podnik v Maďarsku. „Ale Francesco Tirelli to nevzdal. Otevřel si zmrzlinářství přímo v centru Budapešti a na zmrzlinu a pro čokoládu k němu chodili úplně všichni. […] I budapešťské děti milovaly zmrzlinu. (Což asi nikoho nepřekvapí. Znáte snad dítě, které zmrzlinu nerado?)“ (Meirová, 2019, nestránkováno).

Do této příjemné atmosféry vstoupí válka. „Začala válka a všichni se báli. Na zmrzlinu neměl nikdo pomyšlení. Dokonce ani Petr ne. Ale kdykoli šel kolem zmrzlinářství, na chvilku se zastavil a nahlédl dovnitř. Jednoho chladného zimního dne uviděl, že Francesco podnik zavírá.“ (Meirová, 2019). Čtenářům je vybraná linie druhé světové války zprostředkována na bázi příběhu konkrétního jedince, což je postup, který má vést k deabstraktizaci do značné míry neuchopitelného fenoménu šoa a který vychází z teze, že příběh jednotlivce má pro interiorizaci varování plynoucích z utrpení osob židovské národnosti během druhé větové války větší potenciál než abstraktní a svým způsobem nepředstavitelná čísla. „Zato Petrova rodina měla strach. Byli to Židé. A v Maďarsku, stejně jako v sousedním Německu, už Židy nechtěli, přestože s nikým nebojovali a nikomu nic zlého neprovedli. Petrovi rodiče se spolu radili a usnesli se, že nejlepší bude se schovat. Třeba se do léta všechno změní a válka skončí.“ (Meirová, 2019).

Schovaní potmě

Francesco Tirelli využil toho, že disponoval nepoužívaným zmrzlinářstvím a Petrově rodině nabídl úkryt, a to i přesto, že jej od tohoto kroku jeho blízcí známí odrazovali. Právě v tomto bodě vyprávění lze nalézt dětem adekvátním způsobem naznačené ideje antisemitismu: „Všichni mu říkali: Ukrývat Židy? Ve zmrzlinářství? To je nebezpečné, to je nesmysl. A proč tu vůbec jsou? Jen ať zase pěkně jdou.“ (Meirová, 2019). Autorka publikace malým čtenářům rovněž přestavuje nejdůležitější židovské svátky, a to v korespondenci s jejich slavením v uzavřeném, stísněném a obavami naplněném prostoru: „Dny ubíhaly, najednou tu byl měsíc kislev a s ním Chanuka – svátek světel. Ale lidé v úkrytu se netěšili. Je Chanuka, říkali si, a my nemůžeme být doma. Místo abychom se radovali ze světla, sedíme tu schovaní potmě.“ (Meirová, 2019).

Příběh končí šťastně: „Chlapeček Petr vyrostl a odstěhoval se do Izraele, vystudoval vysokou školu a pak na ní vyučoval, a nikdy nezapomněl na Francesca ani na to, jak důležité je pomáhat ostatním. […] Oženil se se Sárou a narodily se jim děti, pak přišla vnoučata a pravnoučata, a nejspíš vás nijak nepřekvapí – že ti všichni mají taky rádi zmrzlinu. A ze všeho nejraději chodí na zmrzlinu v Jeruzalémě s dědou Jicchakem, který kdysi jako malý bydlel v Budapešti a jmenoval se Petr.“ (Meirová, 2019).

FOTO: Prah

Představená publikace je výborným prostředkem k seznamování nejmladších čtenářů s vybranou linií druhé světové války. Válečné události nejsou v příběhu zmíněny explicitně, ale jsou naznačeny prostřednictvím Petrova příběhu, navíc není příliš akcentováno náboženské vyznání Petrovy rodiny, což může podle mě zvýšit míru možného zařazení této publikace nebo úryvku z ní do výchovně-vzdělávacího procesu. Kompozice příběhu vybízí k zamyšlení se nad problematikou stigmatizace či nenávisti vůči určité skupině osob, a to bez tematizace násilí či jiných postupů, které by mohly implicitní čtenáře traumatizovat. Čtenář může vnímat válečnou atmosféru s vyzdvižením pocitů, které Petrovu rodinu po nástupu války, během ní, ale i po ní provázely.

Řeč pozadí

Nedílnou součástí implikující možné využití této publikace na prvním stupni základních škol, či dokonce v rámci preprimárního vzdělávání, jsou ilustrace, na jejichž základě je příběh rovnocenně vyprávěn. Není tedy nutné, aby děti měly osvojenou dovednosti čtení či recepce s porozuměním. Výtvarná část publikace podle mého názoru představuje gros narativu. Jael Albertová, autorka ilustrací, skvěle vystihla percepční schopnosti nečtenářů a začínajících čtenářů: ilustrace naplňují jejich představy, využití barev zároveň skvěle koresponduje s textovou složkou. Například dvoustrana s náznaky antisemitismu a hledání úkrytu pro Petrovu rodinu má černé pozadí, kulisy jsou zasněžené, nechybí pochodující vojáci s puškami a kouř valící se z rozbořeného domu. Naopak závěrečná dvoustrana, na níž je prezentován Petrův poválečný osud, naplnění jeho snů a prožívání radosti s vnoučaty, je barevná, nechybí vyobrazení Petrova psacího stolu s nakreslenými fotografiemi jeho nejbližších, při pohledu z okna jsou vidět věže Starého Města v Jeruzalémě.

Jsem přesvědčen, že právě vzájemné propojení vizuální a textové stránky předurčuje tuto publikaci k seznamování nejmladších čtenářů, dokonce i nečtenářů, s příslušnou linií druhé světové války.

Seznam použité literatury

Prameny

MEIROVÁ, T., 2019. Francesco Tirelli a jeho zmrzlinářství. Praha: Práh.

Literatura

LEVIN, O. a L. BARATZ, 2021. From the past to the future through literature: the motif of secrecy in Holocaust literature for children. In: Holocaust Studies. Roč. 28, č. 1, s. 1 – 19. https://doi.org/10.1080/17504902.2020.1863072

TOMCZOK, M., 2020. Getto łódzkie we współczesnej literaturze dla dzieci i młodzieży. Krytyka „nowej wrażliwości”. In: Zagłada Żydów. Studia i Materiały. Roč. 2020, č. 16, s. 665 – 684.

WENDELL, G. J., 2022. Holocaust Literature for Children. In: Journal of Religious & Theological Information. Roč. 22, č. 3, s. 125 – 141. https://doi.org/10.1080/10477845.2022.2087165